... vystřídala uklízecí mánie.
Poté, co jsem se nakonec rozhodla do školy nejet a zůstat doma a udělat si a zařídit věci, které normálně nestíhám, nebo zapomenu. Najela jsem na stránku a objednávala Bonn granulky, když už jsem byla v tom nakupování, rozhodla jsem se jí koupit rovnou něco k narozeninám, které má příští měsíc. Bude mít rok! Nechápu, jak to tak rychle utíká. Vždyť jsem si jí kupovala teprve před dvěma měsíci! Teda aspoň mi to tak přijde. Koupila jsem jí teda ještě kuličku na pamlsky, proutěnou kuličku s rolničkou a dvě nějaké ředkvičky. Potom jsem vybírala půl hodiny, kterou podestýlku do záchodku jí vezmu. No jo, jsem hrozná. Teď si říkáte, že není nic pro morčíky. Jenže s morčíky to není lehké. Jim nic kupovat nemůžu, protože to ignorují, vše co jsem jim doposud koupila, stejně pak okoukala Bonn. I co se týče jídla jsou vybíravá. Mandarinku nechtějí, pomeranč a další dobrůtky po kterých se Bonn může utlouct. Tak jim aspoň ve zverimexu kupuju sušené ovoce a zeleninu, joo to si dají.
Poté, co jsem se nakonec rozhodla do školy nejet a zůstat doma a udělat si a zařídit věci, které normálně nestíhám, nebo zapomenu. Najela jsem na stránku a objednávala Bonn granulky, když už jsem byla v tom nakupování, rozhodla jsem se jí koupit rovnou něco k narozeninám, které má příští měsíc. Bude mít rok! Nechápu, jak to tak rychle utíká. Vždyť jsem si jí kupovala teprve před dvěma měsíci! Teda aspoň mi to tak přijde. Koupila jsem jí teda ještě kuličku na pamlsky, proutěnou kuličku s rolničkou a dvě nějaké ředkvičky. Potom jsem vybírala půl hodiny, kterou podestýlku do záchodku jí vezmu. No jo, jsem hrozná. Teď si říkáte, že není nic pro morčíky. Jenže s morčíky to není lehké. Jim nic kupovat nemůžu, protože to ignorují, vše co jsem jim doposud koupila, stejně pak okoukala Bonn. I co se týče jídla jsou vybíravá. Mandarinku nechtějí, pomeranč a další dobrůtky po kterých se Bonn může utlouct. Tak jim aspoň ve zverimexu kupuju sušené ovoce a zeleninu, joo to si dají.
Když jsem skončila nakupování, šla jsem jí poklidit. Pak jsem poklidila morčíky, hezky je vykoupala aby byli voňavoučcí a ostříhala jim konečně drápky. Boníska jsem se pak snažila vyčesat, ale žádná sláva, ani ostříhat se mi nechtěla. Nakonec jsem přišla na to, že jí jeden musí drbat a druhý stříhat, tak zůstane v klidu. Tak jí sestra stříhala a já jí stříhala přerostlé chlupy a její plandající vlasy. Už nevypadá jako velká neupravená chlupatá koule s dredama, ale jako krásný jemně plyšový králíček. Konečně jsme byly spokojené obě, já, že mám konečně upraveného králíčka, a ona, že si mohla celý den pobíhat. Teď večer se jí zpátky ani do klícky nechtělo. Nedivím se jí.
Jedna archivní Bonn, něco jsem hledala a narazila na ní.