Čeká mě rozhodnutí a já stále nevím, co s ním, jak se rozhodnu, jestli se vůbec rozhodnu. Za poslední měsíce (a velice se omlouvám za neaktivitu), se stalo hodně věcí. Spíš jedna a to zásadní. Vzali mě na školu v Praze, z čehož mám ovšemže velkou radost. Ale nemohu si tam vzít svého Bonifácka. A to je ono, rodiče se o ní starat nechtějí a já jen doufám, že si ho bude moct vzít moje kamarádka. To opět není vůbec jisté a já teď nevím, komu jí dám. Vůbec mi to teď neulehčuje, když začala zlobit. Nevím vůbec proč? Stále počůrává klec i koberec, když je venku puštěná. Tím víc jsou rodiče na ní naštvaní a chtějí jí dát rychle pryč. Já celá špatná, nevím co s tím, ještě když jsem přes týden úplně pryč. Jen marně doufám, kdy jí to přejde a dobře to dopadne.
Tady pár foteček, které jsou těsně před jejím zlobením.
